
Hyunjin Trois

Povaha:
Hyunjin se dá popsat pár slovy jako egoistický narcis. Je natolik zahleděný do sebe, že by se to dalo považovat za nemoc, což je částečně pravda. Nikdy se neviděl jako někdo, kdo by měl být pod všemi, jelikož se vždycky viděl jako ten nejúspěšnější, nejlepší a nejvíce přitažlivý člověk, co chodí po planetě Zemi. A velmi rád to dává najevo. Možná za to může jeho minulost a nebo se prostě s tímhle narodil a začalo se mu to líbit. Vědět, že bude nad všemi. Komu by se to nelíbilo, že? Bohužel tohle není úplně celý popis jeho osobnosti. Dokáže být taky hodně protivný, stačí se například na něj podívat pohledem, který mu bude značně nepříjemný a už se hned můžete objevit na jeho černé listině. Též i drzost je jedna z jeho vlastností, které nemá zapotřebí skrývat. Nemá k tomu důvod, avšak se jeví jako mlčenlivý typ, nenechte se zmýlit. Je pouze jen tichý pozorovatel, který rád přihlíží k danému dění a jestliže ho to po pár minutách nudí tak neodolá, aby vám neřekl pár slov se sarkastickým podtónem, který přímo jde vycítit z jeho hlasu a pohledu. Můžeme k tomu i přidal jeho velkou sbírku sprostých slov, které se objevují v každé jeho začínající větě.
Posměšný tón se též může do jeho hlasu vkrást, ale to jen v případě, že něco nebo někoho chce zesměšnit. Jinak to není chodící pytel srandy, spíš velká popelnice samých negativních vlastností. Avšak abyste si nemysleli, tohle jeho chování se nebojí ani skrýt před svými bratry. Sice je v celé jejich malé vlčí rodince nejmladší, ale jelikož mají pouze stejného otce tak to neznamená, že by v nich viděl někoho, kdo mu je roven. Možná jedna jeho část uvnitř něj, která je velmi pracně schovává pod tou jeho masku nezájmu a lhostejnosti je má rád, ale nikdy to nedal najevo. Vždycky si stál za tím, že nepotřebuje mít lidi okolo sebe, natož aby ho měli rádi nebo se o něj staraly. Takový vlk samotář. Samota mu vždycky vyhovovala, ale po smrti jeho biologického otce se všechno změnilo. Do jeho negativního života se připojily dvě osoby se stejnou krví a tak se jeho život nějakým malým procentem změnil. Bohužel, ale on se nezměnil. Ani necítil potřebu se nějak změnit, nemá kvůli komu a i kdyby se někdo našel, tak by tu byla šance, že to neudělá. Nestojí o to a samozřejmě to dává dobře najevo, hlavně svému nejstaršímu bratrovi.
V jeho životě jen málo věcí, které by ho naplňovali nebo dělali aspoň z části šťastným. Samozřejmě, kromě sebe si našel zálibu v hraní na bicích. Někdy je i schopný jen tak paličkami bubnovat klidně i o stůl, jelikož se ho rytmus stále drží a jeho narcistická část to bere tak, že je to výjimečné a tím pádem se ještě více nad všemi povyšuje. Takže, když se svými bratry založil kapelu, dalo by se říct že našel místo, kde by ještě více mohl vyniknout. Nadále má zálibu nosit své dlouhé vlasy v culíku, pokud ne takhle tak nosí šatky. Má jich hned několik v šuplíku a není skoro ani jediný den, kdy by ho neměl ve vlasech nebo v zadní kapse od svých džinů. Má totiž za to že ho to děla ještě atraktivnější, ale nikdy by na veřejnost nepřiznal, že se mu prostě líbí nosit. Nadále bych mohla poznamenat, že je též silný kuřák a skoro každá kapsa jeho bund nebo mikin obsahuje jeden zapalovač, jelikož když dostane chuť na nikotin je schopný snad vraždit pokud nemá u sebe zapalovač, protože jinak by to vykompenzoval alkoholem a to by dopadlo velmi špatně. Občas má totiž dost sklony k agresivitě a nemá problém vyprovokovat ke rvačce i jen tak z pocitu, že se nudí. Na jeho seznam se dá připsat i pár policejních záznamů, placení způsobených škod a několikrát i strávenou noc na záchytce. Policejní stanice by se pro něj dala považovat jako druhý domov. Avšak vždycky ho z toho jeho starší bratr vysekal a on mohl nadále pokračovat ve svém životě. I přes několik upozornění, že to takhle dále nejde ze strany jeho bratrů, tak neměl potřebu je poslechnout a stále je takový čím byl a možná i nadále bude. Jen egoistický narcista, co svou osobu staví před všemi ostatními.
Historie:
Možná to byla chyba osudu, že jednoho dne, kdy byli pouze na nebi šedé mraky, blesky osvěcovaly oblohu a silný vítr lámal stromy na bok se měl narodil malý chlapec žena, která o něj ani nestála. A tak v ten nejvíce temný den přišel na svět malý chlapec do rukou ženy, která udělala největší chybu a nechala se svést chlapem z kapely, který ji nasliboval dost na to, aby mu uvěřila. Avšak osud je nevyzpytatelný a ráno po něm nebylo ani slechu ani vidu. Jen to jediné slovo, co změnilo celý její život. Těhotenství. Poté co se chlapec narodil, tak i nastala doba, kdy malého Hyunjina už dávala na práh dveří nejednoho dětského domova, aby se ho zbavila. Ale po tolika pokusech přeci jen neměla to srdce se ho zbavit. Sama sobě si říkala, že by byla sama a tak si ho nechala. V té době si namlouvala, že by ho mohla milovat a opravdu ho považovat za svého syna, za něco více než za svou chybu. Vydrželo ji to do doby, než Hyunjin slavil své sedmé narozeniny. Oslava se tomu ani nedala říkat, jelikož své narozeniny slavil ve společnosti opilých chlapů v jednom zapadlém baru, kde jeho matka pracovala. Každý by si v tu chvíli řekl, že by byla barmanka, ale místo toho oblézala místní štamgasty, aby za svoje služby dostala náležitou odměnu. Samozřejmě, že se to malému Hyunjinovi nelíbilo a několikrát prosil, aby šli domů. Odezva ze strany jeho matky byla vždycky neuspokojivá, ale už po asi dvanácte prosbě se v ni nahromadil hněv a ona mu chrstla do obličeje, že je jen nechtěný spratek, který není nic jiného než ocelová koule na noze. V té chvílí jako by se v něm něco zlomilo se pak rozesel za doprovodu smíchu ze strany jeho matky z baru domů. Jeho matka se pak objevila až další den ráno ve dveřích jejich rozpadlého domku s chladným výrazem v tváři. V ten den věděl, že už tuhle ženu, co ho vychovala nikdy nebude více brát jako svou matku.
Roky plynuly a on rostl, jeho matka se dala na dráhu drog a píchala si každou drogu, kterou ukradla, koupila či sehnala od svých společníků. Nadále se i prodávala jako levná prostitutka. Topili se v dluzích, ale jeho tohle nezajímalo, všechno okolo téhle ženy mu bylo jedno a zaměřil se pouze na sebe. Proto už od dvanácti let byl docela problémové dítě, kradl všechno co by mu mohlo nějakou chvíli vydržet, začel kouřit a dostávat se do rvaček. V tu dobu se u něj projevila jeho vlčí podstata a on byl nezvladatelný. Byl několikrát chycen i policii, ale té se mu vždycky podařilo nakonec i utéct. Nikdo nevěděl, že existuje stejně jako jeho matka. Dokud se jedna krádež nepovedla a on nebyl zadržen znova policí. Bohužel v ten den neměl sebemenší šanci vzít roha. A tak byl převezen do nápravného centra, kde zůstal do svých patnácti let. Mezitím se snažil ovládat svou vlčí podstatu, ale při úplňku vždycky utekl do lesa nedaleko města. Sice to byl narcistický hajzl, ale krev na svých rukou už měl docela dříve, díky bitkám. Projevil se u něj hudební sluch, čehož si všiml už když byl ještê malý. Ale nikdy neměl šanci toho více využít nebo to rozvíjet. Ale v jeden jediný den byli z jedné strany jeho otázky přeci jen zodpovězeny. Pár dní po dovršení jeho patnácti let dostal obálku, ve které stálo že jeho biologický otec zemřel. Nikdy nepřemýšlel nad tím, že by vůbec poznal svého otce, natož že by třeba i umřel. Proto se v den jeho pohřbu tedy ukázal na obřadu. Celé tohle divadlo mu přišla jako fraška. Hyunjin nepovažoval toho muže v rakvi za nikoho, proto si neodpustil před všemi mu plivnout na rakev a bylo mu extrémně jedno těch několika pohoršených pohledů na jeho osobu. Zároveň se zjistilo že zdědil finanční majetek. V docela obnosné hodnotě. Což se asi nelíbilo lidem, kterým dlužil jeho už mrtvý otec peníze. Proto začali jednat rychle. A vlastně jejich plán uskutečnili v podobě toho, že nastínily údajnou "nehodu" tím že uhořel v autě jako řidič. Ovšem pravda byla zcela jinde.
Zajímavosti/Tajemství:
Je to silný kuřák.
Je alergický na kočičí srst.
Má rád psy, sushi, meloun a jeho nejoblíbenější barva je černá a bílá.
Miluje hudbu a chtěl by se jí věnoval. Nejčastěji ho můžete vidět s paličkami v rukách. Protože miluje bicí.
Chtěl by někdy založit kapelu.