
Tadashi Yoshida

Povaha:
Tadashi je odjakživa klidný typ. Už jako malý nedělal problémy, zbytečně na sebe nestrhával pozornost a prostě a jednoduše se vyhýbal jakýmkoliv konfliktům. Stejně tak to dělá i v současnosti. Minimálně se o to snaží. Vzhledem k jeho členství v malé skupince grázlíků se mu to však moc nedaří. Jako malý chlapec byl zároveň však usměvavý a často se smál. Dokázal hodiny blbnout se svým mladším bráškou a vymýšlet vše možné, jen aby se zabavili. Avšak od té doby, co se jeho otec změnil, se změnil postupem času i on sám. Už to nebyl malý šťastný chlapec s růžovými brýlemi na očích. Začal se z něj stávat dospělý muž, který věděl, jak mohou být lidé zkažení. Náklonnost začal projevovat jen matce a bratrovi, avšak v malé míře. Ostatním lidem se začal vyhýbat ze strachu, že budou stejná monstra jako otec. Nyní málokdy projevuje nějak přehnaně své emoce, naopak většinou má na tváři klidný a neutrální výraz. Málokdy jej co rozhodí a když se objeví problém, odloží stres někam hodně daleko a místo toho nastaví klidné a logické myšlení. Spolu s tím souvisí to, že je poměrně inteligentní. Minimálně si to o sobě sám myslí a nedělá mu problém to dát ostatním najevo. Čas od času se neubrání sarkasmu či ironii. K většině lidí se chová odměřeně a mnohdy působí docela nafrněně. A on se tak částečně i snaží působit. Jenom přeci, je součástí koleje Spark, takže vyloženě musí působit nadřazeně, aby nespadl někam na úplné dno společnosti ve škole. Zároveň díky vzezření nafrněného a chladného studenta si získá klid a nemusí se nijak zvlášť vybavovat s lidmi, o které nestojí. Vždy to byl totiž spíše samotář. Nepotřebuje lidi, aby se bavil a postarat se o sebe taky umí. Proto si udržuje jen malý kruh přátel. Jednou z nejdůležitějších věcí je pro něj soukromí. O své minulosti nikomu nikdy neřekl a vždy, když se někdo zeptal na jeho předsmrtný život, mávl nad tím rukou se slovy, že to nestojí za řeč. Na své věci si dává velký pozor, za celý svůj život vlastně nic neztratil - v případě, že se nepočítají dětská léta, kdy neměl moc rozum. Jak bylo již zmíněno, snaží se vyhýbat lidem a udržuje si malý kruh přátel. Někteří z nich jsou členové stejné skupiny rebelů, jako Tadashi. Co se jeho členství týče, nejraději by odešel. I když nemá rád lidi, nelibuje si v jejich šikanování. Je však jedna věc, která jej v této skupině, povětšinou násilníků, drží. A to jeho kamarád Mark. Je to ještě malé mrně, které zprvu bral jako svého mladšího brášku, o kterého přišel a kterého mu tak moc připomínal. Od začátku jej chránil, byl tu vždy pro něj a snažil se jej krotit. Avšak časem si začal uvědomovat, že k němu cítí něco víc, než přátelství. Mark jej dokázal často rozesmát a měl a stále má zvláštní schopnost nechat roztát Tadashiho ledové srdce. Byl šokovaný, když si uvědomil, že jej miluje. A moc dobře věděl, že to musí tajit. Protože kdyby to zjistil Kai, pravděpodobně by se z toho zbláznil a nedopadlo by to dobře. Rozhodl se proto tyto své city tajit a skrývat své ochranářské pohnutky za bratrskou lásku. Co se týče důvěry ostatním lidem, tak je na bodu mrazu. Respektive automaticky předpokládá, že jedná s lháři a raději v ostatní nevkládá moc víry. Raději se spolehne sám na sebe. Dalo by se říci, že je docela kritický realista. Neutíká do světa fantasy a obecně není zrovna fanda fiktivního světa. Hnusí se mu lidé, kteří jsou schopni někomu jinému bezdůvodně ublížit, zejména dívkám. On sám se bránit umí, už od mala chodil na karate a je v něm dosti dobrý. Málokdy však využívá násilí, má raději slova a řešení všeho v klidu. Snaží se nesoudit knihu podle obalu, avšak i tak většinou vidí na lidech hlavně to špatné. Nemá žádné předsudky k lidem z různých kolejí, neřídí se stereotypy nenávisti Sparku se Zone, atd. Naopak, má snad v každé koleji jednoho přítele. Chová se ke všem lidem stejně. Rozhodně se nehodlá chovat k lidem ze Spark hezky jen proto, že jsou stejná kolej. Když potká někoho, kdo je na jeho úrovni, nemá problém s ním zapříst rozhovor a poznat tu osobu více. Stává se to však málokdy, jelikož je vybíravý na lidi kolem sebe. Jeho ambice jsou velice vysoké a když si něco zamane, rozhodně toho dosáhne. Blbě snáší neúspěch a když se v něčem mýlí. Ve volném čase trénuje karate a učí se cizím jazykům.
Historie:
Tadashi vyrůstal nejdříve jako jedináček a pak jako starší syn ze dvou bratrů. Když se narodil, jeho otec byl více než nadšený. Vždy si přál, aby se mu narodil syn, který převezme rodinnou firmu. S tímto ,,posláním" Byl vychováván. S otcem trávil minimální čas, jelikož se především věnoval práci. Tudíž se ani nedá říct, že by otce nějak zvlášť znal. Když už se s ním viděl, poslouchal samé poučky a výčitky, když něco provedl. Nejevil o svého syna zájem, dokud něco neprovedl. Za to s matkou měl vztah výborný. Trávil s ní většinu svého času, jelikož nepracovala. Měla tak na svého syna dost velký vliv. Snažila se z něj vychovat slušného hocha, který se stará o rodinu. Ač by to nepřiznala, snažila se, aby nebyl jako jeho otec. Již od dětství měl domácí výuku. Nechodil do školky ani do základní školy. Ve svých šesti letech začal studovat karate. To mu i hned přirostlo k srdci. Byla to jedna z mála činností, při které se mohl uvolnit. Co se týče střední školy, tu již studoval osobně. Otec jej zapsal do nějaké prestižní soukromé školy. Z toho Tadashi nebyl moc nadšený. Jenom přeci měl minimální zkušenosti s tím, jak to ve škole chodí a ani nebyl nijak zkušený s jednáním s lidmi, když se nepočítá rodina. Navíc na tuto školu chodí většinou jen rozmazlení zbohatlíci. O to těžší bylo pro Shiho se začlenit. Jeho obavy byly však zbytečné. Během prvního měsíce se stal členem malé skupinky, která jej mezi sebe ráda přijala. Začal s nimi trávit plno času a právě do jedné dívky z této skupiny se zamiloval. Byla to dívka usměvavá a milá. To jej na ní přitahovalo nejvíce. Ani jej netrápilo to, že dívka není z moc bohaté rodiny a je na škole jen díky stipendiu. Párkrát ji vzal i k sobě domů, kde se seznámila s Tadashiho matkou, ta z ní byla unesena. Bohužel, otce už neokouzlila. Jednou se vrátil domů dříve, než měl. Překvapilo jej, když v jeho domě našel dívku. A ještě k tomu dívku, o které moc dobře věděl, z jaké je rodiny. Nepřál si, aby se jeho syn bavil s takovou lůzou. Dal to jasně najevo a dívku vyhnal z domu. Ještě ten den proběhla v rodinná hádka. Všichni se hádali, řvali jeden přes druhého. Ten večer vztáhl otec na syna i ženu svou ruku. Poprvé a ne naposledy je uhodil. A to z toho důvodu, že mu syn oznámil, že dívku miluje a matka je bránila. Bral to jako zradu, jenom přeci on dřel, živil rodinu a oni se mu odvděčí takhle. Od toho dne nebyl otec nikdy stejný. Kdykoliv se mu něco doma nelíbilo, řešil to násilím. Tehdy se Tadashi uzavřel do sebe. S nikým nemluvil o tom, co se doma děje. Ukončil kontakt se svými přáteli a dělal ze strachu vše pro to, aby otce nerozzuřil. Zejména se snažil rozptýlit svého o 2 roky mladšího brášku. Ti dva si byli vždy blízcí a trávili spolu plno času. Tadashi zemřel ve svých dvaceti letech. To je poměrně dosti mladý věk. Jednoho dne šel neplánovaně za otcem do práce. Nevěděl, že má dát vědět předem, že přijde. Kdyby to udělal, nepřistihl by svého otce, jak podvádí svou ženu se sekretářkou. Věděl, že kdyby se to někdo dozvěděl, dokázalo by to otce zničit. Proto si i hned obstaral video. Jeho otec si jej však všiml a i hned se po něm vrhl. Tadashi se snažil utéct. Vyděšeně se snažil otce varovat, že by jej měl nechat být, nebo se to video dostane na internet. To muže rozzuřilo. A konec příběhu zní jak? Dashi bohužel otci neutekl. A tak, i když se bránil, skončil umlácený k smrti kdesi v temné uličce. Celou dobu, co žije posmrtně, myslí jen na to, zda otce dopadli a jak se daří jeho rodině. Připomínkou jeho bývalého života je jeho fena Kiyoshi. Tu dostal k osmnáctým narozeninám. Díky ní se necítí tak sám a když se mu stýská po matce a bratrovi, tak právě ona mu dokáže zlepšit náladu.
Zajímavosti/tajemství:
~ Umí mluvit plynule japonsky, čínsky a korejsky.
~ Je zamilovaný do svého nejlepšího kamaráda Marka.
~ Údajně umí hezky zpívat, avšak on si to o sobě nemyslí. Plus neumí vůbec tančit.
~ Umí karate.
~ Je členem malé skupinky grázlíků.